Když se v současnosti mluví o regulaci holubů, často se
jedná o neetické způsoby, nejčastěji o odchyt s následným zplynováním nebo
lokální odstřel.
Kromě etické stránky má hubení holubů největší nedostatek v
tom, že jejich počty ve skutečnosti nesnižuje. Populace holubů je po usmrcení
dominantních jedinců žijících ve městě rychle doplňována mladými ptáky z okrajů
města. Ti jsou ovšem vitálnější a mají více mláďat, takže se počty holubů záhy
vrátí na původní počet.
Oproti tomu metoda regulace městských holubů pomocí řízených
holubníků nabízí humánní a zároveň efektivní řešení holubí problematiky ve
městě. Výsledkem této metody je, že bez drastických opatření sníží stav holubí
populace a udrží ji v určité rovnováze. V přirozeném prostředí holubníku si ptáci
velmi rychle zvyknou. Zkušenosti ukazují, že holubi tráví v holubníku většinu
času a neznečišťují pak město hnízdy a trusem. Holubník se pravidelně uklízí a
holubům se mění vejce za umělá, čímž se kontroluje jejich reprodukce. A navíc
jsou zde pod veterinárním dohledem. Cenová kalkulace ročních provozních nákladů
je srovnatelná s regulačními odchyty.
Péče o holubník je rovněž vhodnou pracovní příležitostí pro
různé skupiny, jako například studenty, starší občany i hendikepované. Městský
holubník znamená odpovědný postoj obce a veřejnosti ke svému okolí a sdílenému
prostoru, což město považuje za přístup, jenž je třeba v současné společnosti
rozvíjet.