Statutární město Teplice opakovaně kritizuje komunikaci vlády ohledně těžby lithia. Obává se také mnoha negativních dopadů na kvalitu života ve městě. Primátor Jiří Štábl se k aktuální situaci vyjádřil následovně:,,Je důležité zamyslet se nad
podstatnou skutečností – jednalo by se o další zásah do krajiny,
v regionu, kde se historicky velmi těžilo, měnilo (zhoršovalo) se výrazně
prostředí pro život, je to zásah do krajiny, kde kvůli těžbě zanikly i některé
obce. Panuje oprávněná obava o
dopad na životní prostředí, a to jak mezi veřejností, tak i mezi starosty obcí.
V rámci aktualizace ZÚR se píše o ekonomických a sociálních dopadech,
které mají údajně být pozitivní – nicméně si kladu otázku, zda je to přiměřené
tomu, že dojde k dalšímu výraznému zásahu do prostředí jsou naše domovy,
kde žijeme, kde trávíme svůj volný čas. Neberte prosím tento apel na lehkou
váhu. Znepokojující zjištění
z veřejného projednání – prakticky ve všech hodnocených částech (SEA) byly
zjištěny negativní vlivy (od mírných až po významné), přičemž nebyla definována
zmírňující opatření, ani jejich rozsah. Jako primátorovi a krajskému
zastupiteli mi záleží na vyjasnění všech aspektů těžby a zpracování lithia, a
to jak vůči okolním obcím, tak i vůči našemu lázeňskému městu. Včetně možného pozitivního
přínosu pro celý region, je v tuto chvíli bohužel ještě mnoho nevyjasněných
otázek, kvůli kterým nemohu s klidným srdcem projekt v našem sousedství
podpořit. Osobně jsem upozornil na to,
že mi prostor na řádné prostudování tohoto materiálu připadá nedostatečný,
zejména bez předchozích jednání a dostatečného množství informací. Vyjádřil jsem mé obavy z
dopadu zpracování lithia v sousedních obcích i na samotné Teplice jako lázeňské
město, a to především v souvislosti s případným vypouštěním vod do potoka,
který protéká vnitřním lázeňských územím. Celkově mě zajímá přesné zhodnocení
dopadů na životní prostředí, dopravu, život ve městě a jeho okolí ve všech
oblastech zpracování a přepravy lithia.
Za zásadní považuji také
téma sociálního aspektu celého projektu. Konkrétně, kolik pracovníků a s jakou
kvalifikací bude na těžbě lithia a jeho zpracování pracovat? Kde tito lidé
budou ubytovaní, jak je počítáno s využitím městské infrastruktury (školy,
školky atd.)? Na tyto otázky zatím nemáme žádné jasné odpovědi."
ZNĚNÍ NÁMITKY PROTI 6aZÚR ÚK a VV URÚ:
Text námitky:
Statutární město Teplice,
na svém jednání dne 22. 9. 2023 usnesením č. 0759/23 vyslovilo námitku proti
návrhu 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (6aZÚR ÚK) a vyhodnocení vlivů 6aZÚR ÚK na
udržitelný rozvoj území.
Odůvodnění:
Statutární město Teplice vyjadřuje
nesouhlas s vymezením plochy RPV1 na zpracování Lithia (areál Dukla)
s přesahem na správní území města Teplice (prostor nádraží Lesní brána) a vymezením koridorů (TR1, TR1a a TR1b)
pro přepravu vytěžených hornin mezi
areálem Důl Cínovec a závodem LCP Dukla v obci Újezdeček, který
s naším městem přímo sousedí. Prakticky ve všech hodnocených částech (SEA)
byly zjištěny negativní vlivy (od mírných až po významné), přičemž nebyla
definována konkrétní zmírňující opatření, ani jejich rozsah.
Plocha
RPV1 zasáhne okolní obce a to zejména velmi významným negativním vlivem
(hodnotící kritérium -2) na obyvatelstvo, jak je uváděno v SEA,
problematický je právě zpracovatelský závod, nejen z pohledu látek
vypouštěných do ovzduší, ale také kvůli zvýšenému hluku, dopravě a zatížení
vodami vypouštěnými do potoků (Sviní, Bystřice a Lesní, který se v obci Újezdeček
vlévá do Sviního potoka). Tyto potoky protékají vnitřním lázeňským územím města
Teplice, kde v dnešní době probíhá rekonstrukce potoka Bystřice. I přesto, že potoky městem protékají
a jsou zatrubněné, po veřejném projednání nevíme, jaký dopad vypouštění
odpadních vod z areálu LCP Dukla může mít na kvalitu spodních i povrchových vod a zejména pak na
hydrologické a hydrogeologické poměry a
chemismus přírodních léčivých zdrojů lázní Teplice. Nikdo nám na veřejném
projednání nedokázal sdělit, jakým způsobem bude celý technologický proces
čištění a vypuštění odpadních vod do přírodních vodotečí probíhat. Zásady
územního rozvoje navrhují plochy a koridory a
stanovují úkoly pro územní plány, zásadní rozhodnutí o přípustnosti
navrhovaného záměru, ale bude předmětem až samotného územního řízení, a to je
pozdě.
Zhoršení
kvality ovzduší a hluku, tyto vlivy v rámci SEA byly definovány jako
významně negativní dlouhodobý nepřímý vliv, a to i s ohledem na dopad na
větší část obyvatel přilehlých obcí, včetně lázeňských Teplic. Jedná se
především o emise ze spalovacích a
technologických zdrojů (Nox, PM2,5), suspendované částice a chemické látky.
Areál Dukla – RPV1 se stane novým zdrojem znečištění vod, dopravního zatížení,
ovlivní průtokové poměry i kvalitu vod v okolí. Zároveň panuje riziko
znečištění území přírodního léčivého zdroje v ochranném pásmu IB a IIC.
V neposlední
řadě dojde k negativním vlivům na klima a emise skleníkových plynů (velká
energetická náročnost provozu RPV1). Biodiverzita + PUPFL (odlesnění),
socioekonomické vlivy, vlivy na krajinu a krajinný ráz.
Za
zásadní považujeme také téma sociálně-ekonomického dopadu celého projektu,
který počítá s nárůstem cca 2000 nových pracovních míst na Cínovci a
v Újezdečku. S tím souvisí
zatím zcela neřešené očekávané dopady týkající se kapacit ubytování/bydlení či
zátěže na městskou infrastrukturu (školy, školky, MHD, komunikace, služby,
odpadové hospodářství atd.)
Bez znalosti konkrétních zmírňujících
opatření negativních vlivů a sociálně-ekonomických dopadů tak nelze návrh
relevantně vyhodnotit resp. vyjádřit s ním souhlas.
Bc.
Jiří Štábl
primátor
