Statutární město Teplice opakovaně kritizuje komunikaci vlády ohledně těžby lithia. Obává se také mnoha negativních dopadů na kvalitu života ve městě. Primátor Jiří Štábl se k aktuální situaci vyjádřil následovně:,,Je důležité zamyslet se nad podstatnou skutečností – jednalo by se o další zásah do krajiny, v regionu, kde se historicky velmi těžilo, měnilo (zhoršovalo) se výrazně prostředí pro život, je to zásah do krajiny, kde kvůli těžbě zanikly i některé obce.  Panuje oprávněná obava o dopad na životní prostředí, a to jak mezi veřejností, tak i mezi starosty obcí. V rámci aktualizace ZÚR se píše o ekonomických a sociálních dopadech, které mají údajně být pozitivní – nicméně si kladu otázku, zda je to přiměřené tomu, že dojde k dalšímu výraznému zásahu do prostředí jsou naše domovy, kde žijeme, kde trávíme svůj volný čas. Neberte prosím tento apel na lehkou váhu. Znepokojující zjištění z veřejného projednání – prakticky ve všech hodnocených částech (SEA) byly zjištěny negativní vlivy (od mírných až po významné), přičemž nebyla definována zmírňující opatření, ani jejich rozsah.  Jako primátorovi a krajskému zastupiteli mi záleží na vyjasnění všech aspektů těžby a zpracování lithia, a to jak vůči okolním obcím, tak i vůči našemu lázeňskému městu. Včetně možného pozitivního přínosu pro celý region, je v tuto chvíli bohužel ještě mnoho nevyjasněných otázek, kvůli kterým nemohu s klidným srdcem projekt v našem sousedství podpořit. Osobně jsem upozornil na to, že mi prostor na řádné prostudování tohoto materiálu připadá nedostatečný, zejména bez předchozích jednání a dostatečného množství informací. Vyjádřil jsem mé obavy z dopadu zpracování lithia v sousedních obcích i na samotné Teplice jako lázeňské město, a to především v souvislosti s případným vypouštěním vod do potoka, který protéká vnitřním lázeňských územím. Celkově mě zajímá přesné zhodnocení dopadů na životní prostředí, dopravu, život ve městě a jeho okolí ve všech oblastech zpracování a přepravy lithia.  Za zásadní považuji také téma sociálního aspektu celého projektu. Konkrétně, kolik pracovníků a s jakou kvalifikací bude na těžbě lithia a jeho zpracování pracovat? Kde tito lidé budou ubytovaní, jak je počítáno s využitím městské infrastruktury (školy, školky atd.)? Na tyto otázky zatím nemáme žádné jasné odpovědi."     ZNĚNÍ NÁMITKY PROTI 6aZÚR ÚK a VV URÚ: Text námitky: Statutární město Teplice, na svém jednání dne 22. 9. 2023 usnesením č. 0759/23 vyslovilo námitku proti návrhu 6. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (6aZÚR ÚK) a vyhodnocení vlivů 6aZÚR ÚK na udržitelný rozvoj území.   Odůvodnění: Statutární město Teplice vyjadřuje nesouhlas s vymezením plochy RPV1 na zpracování Lithia (areál Dukla) s přesahem na správní území města Teplice (prostor nádraží Lesní brána) a vymezením koridorů (TR1, TR1a a TR1b) pro přepravu  vytěžených hornin mezi areálem Důl Cínovec a závodem LCP Dukla v obci Újezdeček, který s naším městem přímo sousedí. Prakticky ve všech hodnocených částech (SEA) byly zjištěny negativní vlivy (od mírných až po významné), přičemž nebyla definována konkrétní zmírňující opatření, ani jejich rozsah.   Plocha RPV1 zasáhne okolní obce a to zejména velmi významným negativním vlivem (hodnotící kritérium -2) na obyvatelstvo, jak je uváděno v SEA, problematický je právě zpracovatelský závod, nejen z pohledu látek vypouštěných do ovzduší, ale také kvůli zvýšenému hluku, dopravě a zatížení vodami vypouštěnými do potoků (Sviní, Bystřice a Lesní, který se v obci Újezdeček vlévá do Sviního potoka). Tyto potoky protékají vnitřním lázeňským územím města Teplice, kde v dnešní době probíhá rekonstrukce potoka Bystřice. I přesto, že potoky městem protékají a jsou zatrubněné, po veřejném projednání nevíme, jaký dopad vypouštění odpadních vod z areálu LCP Dukla může mít na kvalitu spodních i povrchových vod a zejména pak na hydrologické  a hydrogeologické poměry a chemismus přírodních léčivých zdrojů lázní Teplice. Nikdo nám na veřejném projednání nedokázal sdělit, jakým způsobem bude celý technologický proces čištění a vypuštění odpadních vod do přírodních vodotečí probíhat. Zásady územního rozvoje navrhují plochy a koridory a stanovují úkoly pro územní plány, zásadní rozhodnutí o přípustnosti navrhovaného záměru, ale bude předmětem až samotného územního řízení, a to je pozdě.   Zhoršení kvality ovzduší a hluku, tyto vlivy v rámci SEA byly definovány jako významně negativní dlouhodobý nepřímý vliv, a to i s ohledem na dopad na větší část obyvatel přilehlých obcí, včetně lázeňských Teplic. Jedná se především o emise ze spalovacích a technologických zdrojů (Nox, PM2,5), suspendované částice a chemické látky. Areál Dukla – RPV1 se stane novým zdrojem znečištění vod, dopravního zatížení, ovlivní průtokové poměry i kvalitu vod v okolí. Zároveň panuje riziko znečištění území přírodního léčivého zdroje v ochranném pásmu IB a IIC.   V neposlední řadě dojde k negativním vlivům na klima a emise skleníkových plynů (velká energetická náročnost provozu RPV1). Biodiverzita + PUPFL (odlesnění), socioekonomické vlivy, vlivy na krajinu a krajinný ráz.   Za zásadní považujeme také téma sociálně-ekonomického dopadu celého projektu, který počítá s nárůstem cca 2000 nových pracovních míst na Cínovci a v Újezdečku.  S tím souvisí zatím zcela neřešené očekávané dopady týkající se kapacit ubytování/bydlení či zátěže na městskou infrastrukturu (školy, školky, MHD, komunikace, služby, odpadové hospodářství atd.)   Bez znalosti konkrétních zmírňujících opatření negativních vlivů a sociálně-ekonomických dopadů tak nelze návrh relevantně vyhodnotit resp. vyjádřit s ním souhlas.     Bc. Jiří Štábl primátor