Díla malíře
Petra Brandla (1668 – 1735) lze spatřit na oltářích chrámů, kostelů a kaplí,
v interiérech hradů i zámků či v expozicích galerií a muzeí. Příběh
tohoto umělce vzbuzuje zájem odborníků i laické veřejnosti a je opředen určitým
mýtem. Proč? Snad z důvodu výjimečného talentu v cizině neškoleného
malíře, který přesto maloval srovnatelně s nejlepšími soudobými italskými,
nizozemskými či španělskými mistry? Nebo se tak děje na základě reálií jeho
života a Brandlovo počínání je nesrozumitelné lidem současnosti? Dává odpovědi
na tyto otázky výstava Petr Brandl: Příběh bohéma?
Expozice v prostorách
Valdštejnské jízdárny na Malé Straně je největší přehlídkou malířova díla od
obdobného projektu z roku 1969 v Jízdárně Pražského hradu. Obě
výstavy, pořádané Národní galerií v Praze, od sebe dělí více než 50 let.
Je proto zajímavé sledovat posun vnímání Brandlovy osoby a jeho tvorby, vyvíjejících
se estetických měřítek galerijních kurátorů i technických možností nutných pro
architektonické řešení výstavního prostoru. Během několikaleté přípravy
projektu, která jistě vyžadovala mnoho sil a schopností těch, kteří se na ní
podíleli, bylo mimo jiné restaurováno více než dvacet obrazů – i proto je výstava
koncipována jako těsný kontakt s Brandlovou tvorbou, bohémstvím a dobou,
ve které umělec žil. Obrazy jsou v nepravidelném geometrickém uspořádání instalovány
oboustranně přímo, s výjimkou rozměrově největšího díla Historie Josefa
Egyptského (SHZ Jindřichův Hradec) samostatně umístěného v odděleném prostoru.
Popisky jsou výrazné a doprovodný text rozdělený tak, že je souběžně vyprávěn
příběh malíře i bohéma. To umožnuje osobnost Petra Brandla vnímat ve všech
souvislostech.
Vystavená díla, doplněná o ukázky
tvorby umělců, kteří Brandla ovlivňovali, jsou instalována chronologicky. Lze
jimi sledovat seznámení s rodinnou uměleckou tradicí – např. miska
s portrétem císaře Leopolda I. (NM Praha) a kalich (Biskupství
litoměřické) od zlatníka Marka Hrbka, malířova strýce. Brandlovo mládí je připomenuto
mj. kopií Bassanovy Alegorie léta (SZ Libochovice) od jeho učitele a zároveň
správce pražské hradní obrazárny Kristiána Schrödera, Brandlovou (?) výslednou
kopií díla Kristus na Hoře Olivetské od Domenica Fettiho a zavěšenou vedle
originálu (2x SPH Praha) i obrazem s námětem Zvěstování Panně Marii (Svatá
Hora u Příbrami, poutní areál kláštera redemptoristů) v symbióze vystaveném
s tematicky totožným dílem od Karla Škréty (Jičín, kostel sv. Ignáce). Časy
galantních dobrodružství, uměleckého zrání a kolegiality i společenských
kontaktů s urozenými mecenáši a představiteli církevních řádů jsou mj.
zastoupeny obrazy Tři ženy a lovec (Vyšší Brod, cisterciácké opatství), Muž
s dýmkou (SZ Jaroměřice nad Rokytnou), Kuřák (Praha – Strahov, klášter
premonstrátů) a díly malovanými společně s Janem Vojtěchem Angermeyerem –
Zátiší s květinami ve váze se dvěma mrtvými hejly a Zátiší s mrtvým
strakapoudem a pěnkavou (2x SZ Krásný Dvůr). Doplňuje je např. plátno Michaela
Václava Halbaxe – Simeon s Ježíškem (Vyšší Brod, cisterciácké opatství) pro zajímavé
porovnání s Brandlovým obrazem stejného námětu (NG Praha).
Výběr z Brandlovy portrétní
malby a monumentálních oltářních pláten se jeví jako alternativní a relativně nevyrovnaný.
Brandlem namalovaných autoportrétů je vystaveno několik - z malířových
mecenášů z řad aristokracie je sice vizuálně představen hrabě František
Antonín Špork (SHZ Frýdlant), ale při pohledu na Brandlův portrét Jana Samuela
Františka Wussina (OG Liberec) se společně instalovanou podobiznou hraběte Jana
Františka Kolowrata-Krakovského (zámek Rychnov nad Kněžnou, sbírka
Kolowratů-Krakovských) od Philipa Christiana Bentuma, je zřejmé, že Bentumova úloha
v Brandlově životě i uměleckém vývoji a zároveň výraznější vyjádření
mecenátu aristokracie mohly být spíše prezentovány protějškovými rodinnými (skupinovými)
podobiznami hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovského z Kokořova
s dětmi (Česká republika, soukromá sbírka) od Brandla a hraběnky Adléty
Kokořovské roz. baronky z Piezenau s dětmi (Česká republika, soukromá
sbírka) od Bentuma.
Brandlova díla vytvořená pro donátory
z řad církve jsou prestižně zastoupena oltářními plátny Smrt sv.
Benedikta, Smrt Poustevníka Vintíře a Nalezení a převezení ostatků sv. Otmara a
jejich oslavení z kostela sv. Markéty benediktinského kláštera v Praze-Břevnově.
Z jiných významných děl nechybí Křest Kristův (Manětín, kostel. Sv. Jana
Křtitele), Nejsvětější Trojice s Pannou Marií, sv. Augustinem, sv. Tomášem
z Villanovy a sv. Zuzanou (Lnáře, kostel Nejsvětější Trojice), Vidění sv.
Luitgardy (Kutná Hora – Sedlec, kostel Nanebevzetí Panny Marie), nedávno
objevený Křest Kristův (Žabów v Polsku, kostel sv. Jana Křtitele) aj. Nevystaveno
je známé Klanění tří králů (Smiřice, zámecká kaple Zjevení Páně) a také
Brandlovy podobizny mecenášů z řad duchovenstva – např. opata Otmara
Zinkeho (Broumov, benediktinské opatství sv. Václava). Zřejmá je také nepřímá kvantitativní
úměra (to platí i pro některé regiony) zapůjčených děl z hlavního města proti
celkovému počtu Brandlem namalovaných do interiérů pražských kostelů i klášterů
a na svých místech dosud dochovaných.
Petra Brandla posléze bohémství
dostihlo – dluhy, útěk před věřiteli, spory s manželkou, vězení, zmíněn je
i jeho neúspěšný podíl na těžbě zlata v Jílovém u Prahy. Na příkladu
obrazů s totožnou podobou Kající Máří Magdalény je potvrzen Brandlův věhlas
mezi následovníky, ale není zastoupeno malířovo dílo posledních třech let jeho pozemské
pouti – mohly být např. vystaveny obrazy Matka Bolestná či Ukřižovaný Kristus (2x
Nový Bydžov, Městské muzeum a galerie), objevené v sedmdesátých letech 20.
století.
Expozice dává, více reprezentativní
než monografickou formou, odpovědi na otázky (pokud je chceme položit) týkající
se Brandlovy tvorby i jeho životního osudu, pomáhá jej pochopit a proto výstava
Petr Brandl: Příběh bohéma stojí i za opakovanou návštěvu. Je to výjimečný zážitek.
Petr Brandl: Příběh bohéma –
Valdštejnská jízdárna v Praze na Malé Straně ve dnech 20. 10. 2023 – 11.
2. 2024, kurátorka výstavy: Andrea Steckerová, architekti výstavy: Roman
Brychta, Markéta Mráčková, Barbora Šímová, grafici výstavy: Kristina Ambrozová,
Štěpán Malovec.
Autor textu:
Stanislav Vaněk Významnou součástí
Brandlovy tvorby mohou být díla (uměleckými historiky nejednoznačně určená), o
kterých se traduje a nelze vyloučit, že malíř byl jejich autorem. Některá z
nich se nalézají ve sbírkových fondech církevních, muzejních, příp. galerijních
institucích města Teplice.https://www.ngprague.cz/udalost/3601/petr-brandl-pribeh-bohema
