Ve čtvrtek 3. srpna se v 15:00
hod. v Šanovském parku/Sadech ČS armády v Teplicích uskuteční, za
účasti zástupců města, pamětnice Věry Bartoškové
a rodiny pana Jaroslava Musiala, vernisáž nové exteriérové expozice regionální
pobočky Paměť národa Severní Čechy, která přináší vzpomínky pamětnic a
pamětníků na události 20. století, které pobočka dokumentuje v Libereckém
a Ústeckém kraji pro sbírku Paměť národa.
Osobnosti, které přibližuje tato výstava, spojuje
krajina, lidé a novodobá historie severních Čech. Zlomové okamžiky 20. století
se silně a neopakovatelně zapsaly do života pamětníků. Staly se součástí jejich
osobního příběhu a individuální paměti.
Tito lidé pro Paměť národa otevřeně a vstřícně vyprávěli.
O vzniku a zániku první republiky, o hrůzách holocaustu, o vybombardovaných městech,
o poválečném násilí na ženách a dětech, o komunistickém puči a pracovních lágrech,
o důsledcích invaze a normalizaci, ale i o enormních škodách na životním prostředí.
V československých legiích bojovalo hned jedenáct jeho
příbuzných, v dětství tak Jaroslav Musial,
narozený roku 1921, často slýchával o prvním odboji. Do odporu proti nacistům
se už jako gymnazista sám zapojil. Když večer 14. března 1939 začala Hitlerova
vojska obsazovat Ostravu, Musialovi bydleli kousek od hranic s Polskem. „Tehdy jsme za celou jednu noc převedli na
300 lidí, kteří museli prchat před nastupujícími Němci. Byli mezi nimi převážně
naši židovští spoluobčané,“ líčil. Do vypuknutí války pak jeho rodina
pomohla utéct mimo jiné i mnoha československým důstojníkům. Sám před gestapem
neunikl. Přežil nacistické vězení i totální nasazení v Norsku. Po únoru 1948
odmítl podepsat petici požadující pro Miladu Horákovou nejvyšší trest a poznal
i komunistický kriminál. Po propuštění ho coby báňského inženýra poslali
pracovat na sever Čech. Rehabilitace se domohl až po revoluci. Na Teplicku jako
celoživotní sociální demokrat vyhrál první senátní volby. V roce 2000 mu
prezident Václav Havel propůjčil Řád TGM za vynikající zásluhy o demokracii a
lidská práva.
Jako studentka Věra Bartošková
ráda podnikala se svým otcem, levicovým novinářem a básníkem Iljou Bartem,
výlety z metropole na sever. S láskou se vracel do Duchcova, kde v mládí
studoval. „V Krušných horách na mě jednou
hluboce zapůsobilo, jak tam umíraly lesy,“ vysvětlila kořeny svého zájmu o
ekologii. V Duchcově se pak i vdala a vychovávala dvě děti. V pánevní oblasti
ji trápilo čím dál více znečištěné ovzduší. „Ten
smradlavý zápach byl fakt děsivý. V úplné panice jsem někdy popadla děti a jela
do Prahy za mámou,“ prozradila. Po mateřské pracovala jako novinářka se zaměřením
na kulturu a ekologii. „Tajně jsem
vyjížděla do Olomouce, kde tehdy Josef Vavroušek pořádal mezinárodní přehlídku
ekologických filmů.“ Pravidelné promítání těchto snímků pak iniciovala i v
Teplicích. „Trvalo celý týden a chodili
tam studenti, o filmech se besedovalo, kina byla narvaná,“ vzpomínala, jak
pomohla podnítit zájem veřejnosti o životní prostředí. Ten v listopadu 1989
za extrémní smogové situace v lázeňském městě vyvrcholil velkými ekologickými
demonstracemi. Konec režimu signalizovaly už o pár dnů dříve než přelomové události
na Národní třídě v Praze 17. listopadu.
„Posláním
neziskové organizace Post Bellum je nejen zaznamenat, ale také atraktivním způsobem
zprostředkovat příběhy 20. století, které podávají svědectví o naší moderní
historii. Začtěte se do vyprávění osmi pamětníků z Libereckého a Ústeckého
kraje natočených v projektu Paměti národa. Jejich osobní výpovědi nám přibližují
náš region tak, jak ho již mnozí neznáme a nikdy nepoznáme,“ uvádí novou výstavu Michaela Pavlátová, ředitelka
regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy.
Výstava vznikla díky finanční podpoře Libereckého a Ústeckého
kraje a měst Liberce a Ústí nad Labem. Projekt
dále finančně podpořila města Teplice, Varnsdorf, Turnov, Děčín, Most, Litoměřice,
Rokytnice nad Jizerou a Nadační fond
Severočeská voda.
Za spolupráci děkujeme Regionálnímu muzeu
v Teplicích, Severočeskému muzeu
v Liberci, Katedře historie FP TUL, Muzeu města Ústí nad Labem.
Tato velkoformátová výstava setrvá v Šanovském
parku/Sadech ČS armády do 29. srpna 2023.
Zastavte se a začtěte do výrazných příběhů regionu, ve
kterém žijeme.
