---

  Ve čtvrtek 3. srpna se v 15:00 hod. v Šanovském parku/Sadech ČS armády v Teplicích uskuteční, za účasti zástupců města, pamětnice Věry Bartoškové a rodiny pana Jaroslava Musiala, vernisáž nové exteriérové expozice regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy, která přináší vzpomínky pamětnic a pamětníků na události 20. století, které pobočka dokumentuje v Libereckém a Ústeckém kraji pro sbírku Paměť národa.   Osobnosti, které přibližuje tato výstava, spojuje krajina, lidé a novodobá historie severních Čech. Zlomové okamžiky 20. století se silně a neopakovatelně zapsaly do života pamětníků. Staly se součástí jejich osobního příběhu a individuální paměti. Tito lidé pro Paměť národa otevřeně a vstřícně vyprávěli. O vzniku a zániku první republiky, o hrůzách holocaustu, o vybombardovaných městech, o poválečném násilí na ženách a dětech, o komunistickém puči a pracovních lágrech, o důsledcích invaze a normalizaci, ale i o enormních škodách na životním prostředí.   V československých legiích bojovalo hned jedenáct jeho příbuzných, v dětství tak Jaroslav Musial, narozený roku 1921, často slýchával o prvním odboji. Do odporu proti nacistům se už jako gymnazista sám zapojil. Když večer 14. března 1939 začala Hitlerova vojska obsazovat Ostravu, Musialovi bydleli kousek od hranic s Polskem. „Tehdy jsme za celou jednu noc převedli na 300 lidí, kteří museli prchat před nastupujícími Němci. Byli mezi nimi převážně naši židovští spoluobčané,“ líčil. Do vypuknutí války pak jeho rodina pomohla utéct mimo jiné i mnoha československým důstojníkům. Sám před gestapem neunikl. Přežil nacistické vězení i totální nasazení v Norsku. Po únoru 1948 odmítl podepsat petici požadující pro Miladu Horákovou nejvyšší trest a poznal i komunistický kriminál. Po propuštění ho coby báňského inženýra poslali pracovat na sever Čech. Rehabilitace se domohl až po revoluci. Na Teplicku jako celoživotní sociální demokrat vyhrál první senátní volby. V roce 2000 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád TGM za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.   Jako studentka Věra Bartošková ráda podnikala se svým otcem, levicovým novinářem a básníkem Iljou Bartem, výlety z metropole na sever. S láskou se vracel do Duchcova, kde v mládí studoval. „V Krušných horách na mě jednou hluboce zapůsobilo, jak tam umíraly lesy,“ vysvětlila kořeny svého zájmu o ekologii. V Duchcově se pak i vdala a vychovávala dvě děti. V pánevní oblasti ji trápilo čím dál více znečištěné ovzduší. „Ten smradlavý zápach byl fakt děsivý. V úplné panice jsem někdy popadla děti a jela do Prahy za mámou,“ prozradila. Po mateřské pracovala jako novinářka se zaměřením na kulturu a ekologii. „Tajně jsem vyjížděla do Olomouce, kde tehdy Josef Vavroušek pořádal mezinárodní přehlídku ekologických filmů.“ Pravidelné promítání těchto snímků pak iniciovala i v Teplicích. „Trvalo celý týden a chodili tam studenti, o filmech se besedovalo, kina byla narvaná,“ vzpomínala, jak pomohla podnítit zájem veřejnosti o životní prostředí. Ten v listopadu 1989 za extrémní smogové situace v lázeňském městě vyvrcholil velkými ekologickými demonstracemi. Konec režimu signalizovaly už o pár dnů dříve než přelomové události na Národní třídě v Praze 17. listopadu.   „Posláním neziskové organizace Post Bellum je nejen zaznamenat, ale také atraktivním způsobem zprostředkovat příběhy 20. století, které podávají svědectví o naší moderní historii. Začtěte se do vyprávění osmi pamětníků z Libereckého a Ústeckého kraje natočených v projektu Paměti národa. Jejich osobní výpovědi nám přibližují náš region tak, jak ho již mnozí neznáme a nikdy nepoznáme,“ uvádí novou výstavu Michaela Pavlátová, ředitelka regionální pobočky Paměť národa Severní Čechy.   Výstava vznikla díky finanční podpoře Libereckého a Ústeckého kraje a měst Liberce a Ústí nad Labem. Projekt dále finančně podpořila města Teplice, Varnsdorf, Turnov, Děčín, Most, Litoměřice, Rokytnice nad Jizerou a Nadační fond Severočeská voda. Za spolupráci děkujeme Regionálnímu muzeu v Teplicích, Severočeskému muzeu v Liberci, Katedře historie FP TUL, Muzeu města Ústí nad Labem.   Tato velkoformátová výstava setrvá v Šanovském parku/Sadech ČS armády do 29. srpna 2023. Zastavte se a začtěte do výrazných příběhů regionu, ve kterém žijeme.